Realizační tým přípravka

Trenér: JAN VONDŘEJC

Družstvo: PŘÍPRAVKA

Honza Vondřejc byl 3 roky asistentem trenéra Lvíčat z přípravky Zlín Lions. Od nové sezony se jeho role změní. Bude hlavním trenérem zlínských florbalových nadějí. Vondy se snad s hokejku a balónem už narodil. Od mala trénoval tenis, hokej a florbal, který nakonec zvítězil. Je přesvědčený, že dobré spoluhráče si nejlépe sám vychováš. Sport byl v jeho životě vždy na prvním místě. Jinak to snad ani nemohlo být, vždyť děda i praděda reprezentovali ve sportu město Zlín. Těší ho sledovat, jak se mladá florbalová Lvíčata stále zlepšují. Vždycky má radost, když hrají maloši se zápalem. Ale i kliďase Vondyho jsme viděli v této sezoně zaskočeného a v rozpacích. To když mu malý, nadějný florbalový svěřenec důrazně oznámil, že v zápalu hry nešel na WC a má plné kalhoty. I tady se projevil jeho smysl pro kolektivní hru. Problém přehrál na  kolegu Vlastu a ten bez zaváhání na zkušeného matadora Jardu Vaňka. Následovala rychlá porada 3 trenérů. A verdikt? „Za chvíli je konec, vydrž!” 

Trenér: VLASTIMIL ČERVENKA

Družstvo: PŘÍPRAVKA

Vlasťa začal hrát nejdříve od 4 let hokej za Zlín a poté za Vsetín. Aby toho neměl málo, tak ještě k tomu začal hrát florbal v jednotě Orel Kašava a fotbal za TJ Kašava. Zlom přišel mezi základní a střední školou, kdy vyměnil hokej za florbal. Ve Zlín Lions působí od roku 2015 jako hráč a po oslovení klubu od 2016 i jako trenér rookies a poté přípravky. Kromě toho se ještě stará o mladé talenty v Kašavě. Takže to, co ho bavilo od dětství, přirozeně vyplynulo v cílenou činnost, a to předávat zkušenosti a zároveň získávat nové poznatky.

Jelikož pochází z početné rodiny, kde je hodně dětí, tak mu práce s dětmi není cizí. Trenérství se mu velmi líbí a skvěle s dětmi vychází.  Rád dělá něco pro jejich fyzické i psychické zdraví. To se odráží i v čase, který jim věnuje. Rád by vychovával schopné mladé sportovce a zároveň dobré lidi. 

Trenér: DAN SLOVÁČEK

Družstvo: PŘÍPRAVKA

Po skončení hraní sledge hokeje se vrátil k florbalu, protože florbal dřív hrával, tak mu to přišla jako nejlepší volba, nehrnul se ale do role hráče, ale spíš jej lákalo zkusit práci s dětmi a pokusit se jim něco předat. „Se mnou měli moji trenéři taky spoustu nervů, když jsem neudělal přesně to, co oni chtěli, a někdy se mi taky nelíbilo, co po mě chtějí. Tak místo kecání jsem si to šel vyzkoušet a teď už vím, že někdy na té střídačce je to taky pořádný sportovní výkon, i když nehraju. Chtěl bych dosáhnout hlavně zájmu dětí něco dělat,“ dodává nováčka v týmu trenérů přípravky.

A veselá historka? Když po zhruba půl hodině hraní florbalu za přišel kluk a ptá se: „pane trenére a kdy už budeme hrát ten florbal?“ V tu chvíli nevíte, jestli jste náhodou neudělal něco špatně...