FLOORBALL CLUB ZLÍN LIONS Logo Zlín Lions

Realizační tým dorostenci

  • Muži
  • Muži B
  • Junioři
  • Juniorky
  • Dorostenci
  • Dorostenky
  • Starší žáci
  • Starší žákyně
  • Mladší žáci
  • Elévové
  • Přípravka

Trenér: BRONĚK BRYSON

Družstvo: DOROSTENCI

S florbalem začal v roce 2000 (to mu bylo 6 let), kdy začal hrát za tehdejší tým SPA Sokol Brno I, dnešní Gullivers, a už v kategorii starších žáků chodil do kategorie elévů vypomáhat. To byl jeho první kontakt s trenérstvím. V dorosteneckém věku přešel do klubu FBŠ Hattrick Brno, kde strávil plno let. V klubu se mimo hraní zapojil i do trénování mládeže. Jakmile měl juniorský věk, dostal i svoji první kategorii. V Hattricku po celou dobu působení měl na starosti kategorii mladších žáků, se kterou trenérsky rostl až do vrcholu trenérské kariéry v Hattricku, kdy s těmito kluky mohl slavit úspěchy na turnajích v Praze, Ostravě a Švédsku. Po této úspěšné sezóně se jeho osobní život začal ubírat z Brna směrem do Zlína, kde nastartoval spolupráci s klubem Zlín Lions. V podstatě by se dalo říct, že se celý život věnuje florbalu a ten se pro něj stal prací i koníčkem. „Doufám, že zapadnu do mého nového klubu a pomůžu klukům s trénováním i směřováním klubu tak, abychom co nejrychleji dohnali a mohli měřit síly s vrcholnými týmy z republiky,“ říká Broněk.

Za ty roky, co trénuje mládež, vypozoroval, že jsme nuceni nahrazovat rozvoj dětí místo školy a v některých případech i výchovu místo rodičů. Jako trenér se snaží soustředit na rozvoj hráče a osobnosti. Přál by si, aby hráči uměli logicky uvažovat, dokázali se rozhodnout a fungovat pod tlakem (například soupeře). Snaží se také hráčům vštěpovat nějaký řád a disciplínu, a aby brali za své činy odpovědnost. K tomu patří i to, že by se měli i sami rozhodovat. Měli by být k tomu vedeni i od rodičů už od žákovské kategorie. Jeho cílem a je přesvědčený, že by to měl být cíl všech trenérů, není mít úspěchy, ale vychovat hráče tak, aby našli uplatnění v životě a byl z něj normální, slušný člověk. Navíc, ze zkušenosti ví, že pokud se hráči takto vedou, tak úspěchy se dostaví taky.

Jako trenér zažil spoustu zajímavých situací... „Během turnaje v Praze, v roce 2016, slavili dva moji hráči narozeniny. Tak jsem pro ně spolu s rodiči a hráči přichystal takové "překvapení". U jednoho hráče jsme se rozhodli, že napustíme velký kýbl vodou. Vše jsme tajili a chystali tak, aby oslavenec na nic nepřišel. Až nastal ten pravý čas, vytáhl jsem všechny hráče na fiktivní výběh „za trest“. Dva hráči od dorostu měli za úkol počkat na předem domluveném místě. V době, kdy tímto místem kluci probíhali, vylili na něj dorostenci celý kýbl. Oslavenec naprosto nic netušil a byl dokonale překvapen a mokrý :-) Druhý oslavenec slavil narozeniny o dva dny později. Přemýšleli jsme nad úplně něčím jiným, protože kýbl plný vody by čekal a dával by si pozor a napadl nás skvělý nápad. Když jsme se vraceli ze zápasu na ubytování, odpojil jsem se ještě s jedním z rodičů od kluků a zamířili jsme koupit do obchodu dortový korpus a šlehačku. Šlehačku  jsme rychle nastříkali na korpus a čekali jsme před ubytováním na zbytek týmu. Jakmile se blížili, tak jsem se za toho rodiče schoval tak, aby oslavenec neviděl, že mám v ruce dort. Rodič přede mnou mu normálně popřál. Nicméně oslavenec nejspíš tušil, že se na něho něco chystá, tak se pořád kolem sebe díval a hledal někoho s kýblem vody. Ovšem, když přišla řada na mě, při přání dostal oslavenec šlehačkový dort přímo do obličeje. Byl v naprostém šoku a šlehačku měl úplně všude. Naše „překvapení“ bylo zdařeno. Toto je asi to nejvtipnější a nejhumornější, co jsem v roli trenéra zažil.“