Konec jedné éry! Honza Krkoška odchází ze Zlín Lions

Honza Krkoška, jeden ze zakladatelů klubu, sekretář a poslední dvě sezóny také předseda odchází ze Zlín Lions. Ne tak úplně, v rozhovoru se podíváme nejen na důvody jeho rozhodnutí, ale také na budoucnost našeho klubu. Dejte si kafe a začtěte se do shrnutí jedné éry…

Tvoje rozhodnutí spoustu lidí šokovalo, přišlo to jako blesk z čistého nebe, proč ses tak rozhodl?

Neřekl bych, že to bylo unáhlené rozhodnutí, o variantě jsem mluvil dlouho, kdo mi naslouchal, musel tušit, že je to jen otázka času. V nějaké pozici ve florbalu jsem byl 28 let, začínal jsem u Panterů z Otrokovic jako sekretář, pak jsem převzal marketing a v roce 2014 jsem spoluzakládal Zlín Lions. Je to dlouhá doba a málokdo si umí představit, kolik je se řízením klubu velikosti Zlín Lions práce. Nejsme malý kroužek, jsme velkou organizací, máme přes 300 aktivních členů, kompletní strukturu soutěží kluků, čtyři soutěže holek, 4,5 miliónový rozpočet a lehce upravenými slovy jednoho nejmenovaného politika – klub je potřeba řídit jako firmu. Souhlasím s tím částečně, protože když firma krachne, majitel přijde o vše. Já jsem ale vždy cítil spíše odpovědnost za členy. Často jsem se budil tím, co je potřeba ještě udělat, na co jsem zapomněl, ne kvůli sobě, ale právě kvůli našim Lvíčatům. To byl můj hlavní motor – dávat klubu maximum, protože to mělo a má smysl. Výchova mládeže a vedení dětí ke sportu není jen prací, je to koníček, je to životní poslání. Jenže motor se pod tíhou potřebného výkonu zadřel a já jsem si uvědomil, že změnu potřebuju nejen já osobně, ale také samotný klub.

Takže cítíš, že klub potřebuje nový impuls?

Přesně tak. Jsem unavený, to je hlavní důvod, proč jsem se rozhodl odejít z dvojpozice sekretáře a manažera klubu. Aktuálně se nacházíme v bodu zlomu, další dvě sezóny budou nesmírně důležité pro další vývoj a já cítím, že změna je nutná. Výkonný výbor čeká spousta práce a nesnadná rozhodnutí, která ovlivní další směřování našeho klubu. Jsem si jistý, že směr je nastavený správně, teď je potřeba po cestě jít…

Ty ale neodcházíš ze dne na den, že ne?

To by mi svědomí nedovolilo. Neumím si představit, že bych odevzdal klíče od kanceláře a šel na dovolenou. Oznámil jsem, že aktuální sezónu ještě dokončím, postupně budu věci předávat a svým způsobem v klubu zůstanu, pořád mi na něm bude záležet stejnou mírou. Detaily se ladí, nicméně bych si přál, aby můj odchod nezpůsobil žádné komplikace.

Takže?

Takže bych se rád vrátil k trénování dětí, oba moji synové jsou součástí Lví smečky, na tréninky je vozím, tak proč se nezapojit? Navíc se chci přidat do skvělé skupiny aktivních rodičů a pomáhat nejen myšlenkami, ale také činy. Práce v klubu je hodně a každá ruka se počítá. Samozřejmě budu dál sledovat výsledky všech kategorií, budu se radovat z každé výhry a budu věřit, že každá prohra je cestou ke zlepšení. Navíc z florbalu neodcházím úplně, skončilo mi funkční období ve Výkonem výboru florbalového  Jihomoravského a Zlínského kraje. Rozhodl jsem se kandidovat na pozici hejtmana florbalového Zlínského kraje a dále pracovat pro region. Podařilo se a čekají mě nové výzvy v nové funkci. Svůj volný čas tak můžu věnovat rozvoji regionu a pomáhat v nelehké stíhací jízdě florbalově rozvinutějších krajů.

Naznačil jsi, že tvoje pozice v klubu nebyla jen v administrativě, ale také v managementu klubu…

Přesně tak, kromě administrační pozice sekretáře jsem byl členem Výkonného výboru, předsedou klubu a i když to označení manažera nemám úplně rád, tak i tuto funkci jsem zastával. Manažer má odpovědnost i za strategická rozhodnutí a ten tlak z více pozic se už prostě začal dostávat nad moje síly. Čím dál tím víc jsem si musel uvědomovat, že ta tíha má vliv nejen na moje zdraví. Jeden den jsem se probudil a řekl jsem si: „Jendo, vstávej!“, a tak jsem se rozhodl.

S tvým rozhodnutím odchází z klubu spousta znalostí a zkušeností, jak se s tím Zlín Lions vyrovná?

Já doufám, že dobře! Neemigruju na Aljašku, pořád budu na příjmu a budu pomáhat. Svým nástupcům se budu snažit vše předat, pořádně vysvětlit a pořád budu nablízku pro případné dotazy. Nemám v povaze utíkat a vzdávat se, ostatně jako každý brankář, navíc mi směřování a budoucnost Zlín Lions nejsou ukradené. Vždy budu ochotný své myšlenky a názory předávat, přidám ruku k dílu a budu se snažit pomáhat, jak jen to půjde.

Pozici sekretáře a manažera ale musí vykonávat někdo jiný…Jak to bude dál?

Tak tak. Ta práce se sama neudělá. Na pozici sekretáře ale přichází skvělá nástupkyně, Jitka Mahďáková, maminka jednoho z našich největších talentů florbalem žije, má už spoustu zkušeností a je pečlivá. Jsem si jistý, že je to výborná volba, která může klub dále posunout. Postupně si práci předáváme a mám z toho dobrý pocit. Novou sezónu 2025/2026 už bude mít plně ve svých rukou.

A manažer/předseda klubu?

Tam je to složitější. Už jsem o tom mluvil, je to obrovská zodpovědnost. Vhodný kandidát se rýsuje, tak uvidíme, jestli to klapne. Přál bych si, aby to byla osoba, která nebude hledět na sebe, ale jen na zájmy klubu, na zájmy jeho členů, na zájmy celé Lví smečky. Nikdy bych si nedovolil tvrdit, že jsem vše dělal správně, stala se spousta chyb a udělala se řada špatných rozhodnutí. Ale to tak v životě chodí, je potřeba naslouchat a z chyb se učit. Věřím, že stejně tak k tomu bude přistupovat můj nástupce, klub bude fungovat dál a bude se stále posouvat.

Co se za těch 10 let povedlo a co nepovedlo?

Toho, co se nepovedlo, je spousta. Ale o tom už nemá smysl mluvit, stalo se. Naopak se povedlo přivést přes 700 kluků i holek k florbalu, ať už s námi zůstali nebo se dali na jiný sport, toto považuju za úspěch a mám z toho upřímnou radost. Od začátku jsme měli jasnou vizi a tu se, s drobnými neúspěchy, dařilo naplňovat. Vybudovali jsme respektovaný klub, stabilní nejen po sportovní stránce, ale i té finanční. Taky věřím, že naše motto: „být vzorem“ se daří naplňovat a řada menších klubů si z nás bere inspiraci. Z toho mám velkou radost, dařilo se předávat zkušenosti a posouvat jiné regionální kluby.

Chtěl bys říct něco na závěr?

Neumím vyjádřit, jak moc bych chtěl poděkoval. Všem členům, všem rodičům, všem lidem, kteří za 10 let existence Zlín Lions udělali malé i větší kroky k úspěchu. V neposlední řadě bych rád poděkoval své ženě, která mě ve všem maximálně podporovala, také trpěla spoustu mých víkendů na hale a hromadu, často večerních, telefonátů. Až teď chápu, jak velkou měla pravdu, když říkala, že klub je moje třetí dítě… Bylo mi neskonalou ctí pro takový klub pracovat, být součástí Lví smečky. Zažil jsem obrovské množství zážitků, emocí, radostí i těch méně příjemných okolností, ale i to k florbalovému životu patří. Přeji Zlín Lions bohatou a zářivou budoucnost plnou vítězství, nejen těch na hřišti a splnění všech dlouhodobých cílů. Na závěr osobní prosba Lvíčatům: poznal jsem vás spoustu. A za každého bych dal ruku do ohně, vaše vášeň pro sport, vaše slušné vychování, vaše radost, úsměvy, i slzičky, které ke sportu patří, mi dodávaly energii do práce. Prosím, makejte na sobě dál, mějte sny, radujte se z postupných krůčků a věřte, že vložená píle se vám vrátí. Každý z vás je silnou osobností a jste součástí skvělé komunity, jste součástí Lví smečky.

Honzo, díky za rozhovor, ale především moc děkujeme za to neuvěřitelné množství práce, kterou jsi pro klub během těch téměř 11 let udělal a přejeme ti do další etapy tvého života jen to nejlepší.