FLOORBALL CLUB ZLÍN LIONS Logo Zlín Lions

TURNAJ ELÉVŮ o pohár starosty Sokola BRNO 2019 - aneb příběh jednoho vítězství

TURNAJ ELÉVŮ o pohár starosty Sokola BRNO 2019 - aneb příběh jednoho vítězství
Jeden z největších a nejsilněji obsazený turnaj elévku ve formátu 3+1. Kompletní špička jihomoravského kraje. 19 týmů z celé Moravy a 3 týmy ze Slovenska. Ze Zlínského kraje pouze Zlín LIONS.

Po loňském smolném, přesto nádherném 4. místě jsme letos mysleli o kousek výš – poprvé v historii elévků Zlín LIONS jsme chtěli získat medaile z velkého turnaje. Cíl smělý, přesto jsme mu v koutku duše věřili, vždyť cca půlka letošního úspěšného týmu U13 tvořili věkem právě ještě elévci. Jenže, celý rok jsme hráli a trénovali na velkém hřišti. V Brně nás čekalo hřiště malé a byť jsme měli dva tréninky na malém hřišti, tak pro kluky byl začátek turnaje docela oříšek 😉.

Zlín LIONS – FBC Uničov 4:7

Soupeř patří spolu s Přerovem a Olomoucí ke špičce v olomouckém kraji, před 2 lety nám vystavil stopku ve čtvrtfinále 2017 a na turnaji jsme nakonec obsadili pěkné 6. místo. Soupeř na nás vyrukoval s maximálním napadáním hned dvěma hráči. Od začátku jsme byli pod tlakem a soupeř se zaslouženě ujal vedení. Do přestávky jsme dostali lekci z efektivity a prohrávali jsme 0:3.
Druhý poločas už byl mnohem lepší, konečně jsme začali dávat góly. Ale vždycky když už to vypadalo, že se dostaneme soupeři na dostřel, tak nám z protiútoku opět odskočil. Druhy poločas byl velmi vyrovnaný, skončil 4:4. Ovšem díky manku z prvního poločasu jsme první zápas ve skupině prohráli 4:7. 

Zlín LIONS – Orel Telnice 6:7

Orel Telnice, název nám nikomu nic neříkal, ale po tomto turnaji nám asi nadlouho utkví v paměti. Herně jsme se určitě zvedli, byli jsme určitě lepším týmem, ale co střela soupeře, to gól v naší síti. Po gólové smršti v 1. poločase jsme prohrávali 6:4. Do druhého poločase jsme zkusili promíchat sestavu, přece jen kluci letos vůbec nebyli sehraní ve formátu 3+1. Ve druhém poločase jsme ještě více vystupňovali tlak, soupeře jsme doslova přestříleli, ale sotva jsme se dostali na dostřel jednoho gólu, tak z ojedinělého protiútoku jsme opět prohrávali o dva góly. Další snížení přišlo až těsně před koncem, a i přes závěrečný nápor jsme vyrovnat nedokázali. 

Po tomto zápase za mnou přišel náš brankář Kuba, který byl minulý rok v bráně naší velkou oporou a ač hraje již dva roky jen fotbal, tak jsme věřili, že nás i letos podrží. Zkrátka a dobře, vyšlo najevo, že se mu přes rok výrazně zhoršili oči, má silnější brýle, ale do helmy se mu brýle nevejdou, a tak viděl vše rozmazaně. Na další zápasy si nevěřil a chtěl to spíše zkusit ve hře. A tak nám nezbylo nic jiného než v půlce prvního dne hledat nového brankáře. Výhodou bylo, že do dalšího zápasu s loňským vítězem Brno Hattrick byla dlouhá přestávka, více než 4 hodiny. Volba padla na naši loňskou dvojku Matěje. A tak velmi nečekaně a narychlo dostal příležitost stát se letos naší jedničkou.

Zlín Lions – Brno Hattrick 9:2

Zápas o všechno, po dvou porážkách jsme se naše medailové ambice propadli k bodu mrazu. Bookmakeři by na nás vypsali asi hodně nelichotivý kurz. Případná porážka by znamenala hodně špatný výsledek ve skupině a nevýhodné nasazení do nedělního play-off.

Tento zápas byl zlomový, do soupeře jsme se pustili s maximálním odhodláním a jak nám v prvních dvou zápase štěstí nepřálo, tak teď nám do brány soupeře padalo skoro všechno. Do přestávky jsme odcházeli za stavu 5:0 a soupeř byl viditelně otřesený, hráli jsme velmi aktivně a vlastně jsme soupeře do ničeho nepouštěli. Ve druhém poločase jsme očekávali velké zlepšení soupeře, ale všichni lvíčci byli odhodláni nepolevit a makat naplno až do konce. Což se povedlo a soupeře jsme doslova deklasovali 9:2. 

Zlín Lions – FBC Skalice 9:5

Posilnění výhrou nad Hattrickem jsme bylo odhodláni pokračovat ve velmi dobrém výkonu, a ještě zabojovat o druhé místo v tabulce naši základní skupině. FBC Uničov vyhrál všechny zápasy, ale jinak byla naše skupina neskutečně vyrovnaná a pokud bychom porazili naše kamarády ze Slovenska (třetí ročník po sobě jsme na sebe narazili v přímém zápase, a přesto nebo právě proto jsme se hodně skamarádili), tak bychom skončili na druhém místě a měli výhodnou pozici pro nedělní play-off. Kluci ze Skalice byli vždy velmi dobrý soupeř, který má velké odhodlání a bojuje až do úplného konce.

Od začátku jsme vyhrávali a po celý zápas jsme udržovali více než dvoubrankový náskok. Kdykoliv jsme ale polevili, tak se houževnatý soupeř ihned přiblížil na dostřel. Nakonec jsme vyhráli 9:5 a v tabulce základní skupiny jsme skončili na velmi pěkném 2. místě. 

Po smolném začátku, kdy jsme si zvykali na malé hřiště jsme se postupně rozehrávali k velmi dobrým výkonům a v hlavě mně problesklo, že kdybychom i zítra pokračovali ve zlepšených výkonech posledních dvou zápasů, tak při troše štěstí bychom mohli dosáhnout pěkného výsledku.

A neděle byla tady, co bylo včera, to byla již minulost, dnešek rozhodne, jak úspěšný bude tento turnaj. Loňské 4. místo bylo sice velmi pěkné a opravdu jen kousek nám chyběl k medailím,. V loňském semifinále jsme sice proti domácím Guliverům prohrávali o poločase o 4 nebo 5 gólů, ale ve druhém poločase jsme soupeře přehrávali, a nakonec jsme prohráli docela těsně 10:12. V boji o třetí místo proti Slovenským Galaktikos Bratislava jsme snad celý zápas vedli a měli medaile opravdu nadosah, ale chvilku před koncem soupeř srovnal, a tak rozhodovali nájezdy. Tam jsme při rozhodujícím nájezdu dali tyčku, a nakonec jsme prohráli a odvezli si pomyslné brambory.

Osmifinále: Zlín LIONS – Bystřice pod Pernštejnem 10:2

Soupeře jsme vůbec neznali, jen vím, že tam odkud pochází stojí moc pěkný hrad a je to někde na vysočině 😊. Dneska nás přijel posílit Patrik Uhlík, který s námi dva roky hrával v elévkách, ale bohužel poslední rok už musel hrát jen hokej, protože tam mají nesmyslné pravidlo, že kdo hraje hokej, tak nesmí dělat jiný sport… neskutečné, ale je to tak. Patrik dneska prokázal „hokejové“ myšlení a po určitém cestování v sestavě zakotvil ve druhé lajně, kde nahradil zraněného Ondru Martínka, který si velmi smolně natáhl lýtkový sval v doplňkové soutěži ve skoku do výšky… 

Na soupeře jsme vlétli s maximální intenzitou a co naše střela to gól, během chvilky jsme vedli 4:0 a tak jsme dali prostor všem 4 lajnám, které jsme v neděli měli k dispozici. Do poločasu jsme vedli 7:1 a tak jsme ve 2. poločase dávali co největší příležitost 3. a 4. lajně, aby si co nejvíce zahráli. 

Čtvrtfinále: Zlín LIONS – Orel Telnice 4:3

Velmi zajímavý soupeř, který nás v základní skupině sice velmi těsně porazil, ale rozhodně jsme si na něj věřili. Přesto to byl neskutečný boj, po celý zápas jsme vedli, ale soupeř byl neustále na dostřel, sotva jsme dali gól na rozdíl dvou gólů, tak Telnice velmi brzy skórovala. Nakonec jsme sice nejtěsnější vítězství udrželi, ale bylo to mnohem vyrovnanější utkání, než jsme očekávali. Každopádně jsme postoupili mezi nejlepší čtyři a boje o medaile byli naše. Koho musím moc pochválit, tak brankáře Matěje, od první chvíle v bráně si vedl velmi dobře, přestali jsme dostávat laciné góly a skvělými výhozy velmi zrychlil a zjednodušil hru a dokonce si připsal několik asistencí.

Semifinále: Zlín Lions – Tsunami Záhorská Bystřice 13:10

V semifinále nás čekal jeden z nejlepších týmu Slovenska, vloni na Open Game nám v elévkách vystavil stopku. V letošním čtvrtfinále vyřadili FBC Skalici, která taktéž měla medailové ambice. A vůbec, letošní týmy byly velmi vyrovnané a snad 10 týmů mělo reálnou šanci na medaile.
Tsunami byli skvěle sehraní, velmi dobře kombinovali a do přestávky odcházeli se 4brankovým vedením. Přesto jsme vůbec neklesli na duchu a do druhého poločasu jsme nastoupili s plným odhodláním s výsledkem ještě něco udělat. A opravdu, kluci makali naplno a velmi brzy se nám podařilo snížit na rozdíl dvou gólů a jak to, tak ve sportu bývá, my jsme se vezli na vlně a soupeř se naopak začal bát o výsledek. Neskutečným nasazením jsme nejenom srovnali, ale dostali se do dvoubrankového vedení. Tsunami ještě vždy dokázali reagovat a snížit na nejtěsnější rozdíl, ale ke konci už jsme soupeře zlomili i fyzicky a dokázali zvítězit 13:10. Velmi cenné vítězství, kdy vůle a touha po vítězství slavila úspěch, vloni jsme měli taky tým na vítězství, taky jsme v semifinále prohrávali a pak mohutně dotahovali. Letos jsme prostě byli mentálně silnější a dotáhli to až do finále.

Finále: Zlín LIONS – Hodonín Očov 15:7

Velké finále bylo tady, soupeř si v semifinále poradil s velmi silnou Olomoucí, která si předtím velmi těsně poradila s Přerovem. Finále jsme začali velkolepě, během prvního střídání jsme vedli 2:0, pak se soupeři podařilo rychle vyrovnat na 2:2. Velmi mně překvapil benjamínek mužstva, Filda Klinkovský, který za mnou přišel po soupeřově vyrovnání a říkal mně, ať tam už nedávám 3. lajnu (ve které sám hrál), že dostává góly, že mají hrát jen první dvě lajny. Takový smysl pro týmový výsledek od klučiny věkem ještě přípravky – klobouk dolů. Do přestávky jsme góly dávali jen my, vypadalo to velmi nadějně, ale všichni jsme věděli, že nesmíme nic podcenit.

Přesto hned po přestávce dal soupeř v první minutě dva góly a snížil na rozdíl dvou gólů. Toto byl asi jediný moment, kdy jsme se mohli bát o výsledek. Naštěstí se nám brzy podařilo skórovat a opět navýšit vedení. Ke konci zápasu se na hřiště dostali všichni lvíčci a v celkové euforii si skoro každý dal ve finále gól . 

Po závěrečném hvizdu propukli kluci euforii, kromě Marti Macharáčka, který se vloni podílel na výhře mladších žáků na Open Game, to bylo pro všechny ostatní první velké vítězství. Toto byl jeden z nejkvalitněji obsazených turnajů v kategorii elévů, a proto je vítězství na tomto turnaji velmi cenné a kluci prokázali, že patří mezi naše velké naděje do budoucna.

"Chtěl bych moc poděkovat všem nominovaným lvíčkům, každý měl svůj velký podíl na celkovém vítězství, jeden bez druhého by nedokázali dosáhnout na tak pěkný výsledek. Jako příklad za všechny, FBC Uničov měl ve svých řadách nejlepšího hráče turnaje, který ostatní viditelně převyšoval a skoro vůbec nestřídal. Střílel neskutečně krásné góly, měl i šikovné spoluhráče, ale celý turnaj hráli jen na dvě lajny a asi jim ke konci docházeli síly a ve čtvrtfinále prohráli s domácími Gulivers Brno. Velké poděkování patří všem našim rodičům, kteří nás skvěle podporovali a velmi aktivně nám fandili. Vytvořili nám doslova domácí prostředí a kluci se jim odvděčili skvělými výkony."

A jako bonus se naši dva lvíčci velmi dobře umístili v doplňkové soutěži ve skoku skoku vysokém, Kuba Staviař obsadil krásné 3. místo a Ondra Štěpaník tuto soutěž dokonce vyhrál!!!